Porovnání displejů AMOLED vs IPS vs TN - Recenze

Napsáno: 20.01.2014    


Kategorie: Android  -  Technologie





TFT (Thin Film Transistor)

Tato zkratka se často zaměňuje se samotnou technologií LCD monitorů. Jde však o obecné označení všech dnešních LCD panelů. Uvádím to hlavně pro přesnost, protože se toto označení objevuje v některých e-shopech, tak aby to někoho nezmátlo. V podstatě jde o nanesení tranzistorů na tenkou vrstvu. Tyto tranzistory již pouze ovládají jednotlivé subpixely, které mají právě určitou výrobní technologii. TFT vrstva je tedy u všech LCD monitorů prakticky stejná.

I přestože má každá technologie velmi odlišné vlastnosti, jsou si ve své podstatě všechny podobné. Všechny využívají tekutý krystal, všechny polarizují světlo a všechny mají své vady. Mezi ty nejznámější patří omezené pozorovací úhly, delší čas na změnu barvy (běžně známý jako odezva) a horší podání černé barvy - z toho také plynoucí nižší kontrast.

TN (Twisted Nematic)

Zpočátku se používaly panely s technologií TN. Ty se vyznačují sice rychlou odezvou a nízkými výrobními náklady, ale jinak ve všech ostatních parametrech zaostávají. Obvykle poskytují pouze 6bitové barvy a zbytek do 16,2mil interpolují pomocí FRC (viz dále). Mají žalostně malé pozorovací úhly, které jsou navíc rozdílné při pohledu ze stran, shora a zdola. Jistě jste někdy viděli notebook s TN panelem, při pohledu zespodu obvykle panel zesvětlá a shora ztmavne. Je to dáno spirálovým natočením krystalů uvnitř každého subpixelu. Pozorovací úhly jsou u TN panelů vylepšovány tzv. filmem a proto se obvykle setkáte s označením TN+Film.

TN panely fungují tak, že pokud je krystal v klidovém stavu (není přivedeno napětí na elektrody), tak krystal propouští světlo. To se může na první pohled zdát jako výhoda (nižší spotřeba při zobrazení světlých barev), opak je ovšem pravdou. Ono elektrické pole je velmi malé a netvoří prakticky žádné škody na vašem účtu za energii. Problém nastane hlavně ve chvíli, kdy se něco špatného stane s pixelem resp. subpixelem. V tom případě se jedná o tzv. mrtvý pixel/subpixel. Takový pixel neustále svítí a působí při práci rušivě. Tímto neduhem ostatní technologie netrpí. Pokud tedy chceme zobrazit černou resp. tmavou barvu, musíme na dvojici elektrod umístěných na opačných koncích krystalu přivést napětí. To zapříčiní postupné šroubovité stočení molekul uvnitř krystalu a zastaví se proud světla.

Výhody a nevýhody TN v kostce

  • + lepší cena
  • + rychlejší odezva
  • - horší jas a kontrast
  • - horší barvy
  • - horší pozorovací úhly

IPS (In Plane Switching)

Technologii IPS vyvinula společnost Hitachi v roce 1996 a původně byla označována jako Super TFT - tedy Super Thin Film Tranzistor a vlastně neudávala technologii jako takovou. Až později (1998) přišla technologie S-IPS a opět ji vyvinula Hitachi. LG Display ji začalo vyrábět až v roce 2001. Tato technologie přinesla hlavně lepší odezvu. V roce 2002 přišlo vylepšené AS-IPS, které přineslo výrazně lepší kontrast a dohnalo tak v té době S-PVA. Také se posunuly barvy k lepšímu (tedy přesněji gamut se rozšířil). AS-IPS proslavila monitor NEC 20WGX2, který byl ve své době jako dar z nebes.

O další dva roky později přišel IPS-Pro s ještě lepším kontrastem. Poté se již vylepšování stávající technologie ujmula firma LG. V roce 2007 přišla s H-IPS (neboli s Horizontal - In Plane Switching). Trochu to zavání změnou otáčení pixelu, ale princip je více prostý. Subpixely již nemají tradiční IPS tvar rohlíčku, ale jsou více obdélníkové. Díky tomu se zvýšila propustnost světla a tím i kontrast. Zhruba ve stejné době se objevil derivát e-IPS, který je jakousi ekonomickou variantou H-IPS (někdy je proto označován také jako AH-IPS).

Následně na to se objevily UH-IPS (Ultra Horizontal In Plane Switching) a H2-IPS. V podstatě jde jen o jakousi evoluci H-IPS. Poskytují o 18 % lepší využití plochy a tím i lepší kontrast a jas. Potažmo lze snížit spotřebu (menší intenzita podsvětlovacích trubic). Další zástupce IPS je S-IPS 2. Opět se vrátil k rohlíčkovému tvaru subpixelů, ale zvýšil využití plochy o dalších 11,6 %. S tím souvisí opět snížení energetické náročnosti a lepšího kontrastu či jasu.

Výhody a nevýhody IPS v kostce

  • + viditelné z jakéhokoliv úhlu
  • + lepší jas a kontrast
  • + lepší barvy
  • + menší energetická náročnost
  • + životnost / 25 000 - 40 000 hodin
  • - vyšší cena než TN

AMOLED (active-matrix organic light-emitting diode)

Existují dva základní druhy, displeje s pasivní matricí (PMOLED - Passive Matrix Organic Light Emitting Diode) a displeje s aktivní matricí (AMOLED - Active Matrix Organic Light Emitting Diode).

Obé vychází z technologie OLED - (zkratka anglického Organic light-emitting diode) je typ displeje využívající technologii organických elektroluminiscenčních diod. Technologie pochází z roku 1987, kdy ji vyvinula firma Eastman Kodak. Nyní se používají především v přístrojích jako mobilní telefony, především kvůli své velmi vysoké ceně.

Displeje s aktivní matricí jsou vhodné pro graficky náročné aplikace s velkým rozlišením, tedy zobrazování videa a grafiky. Struktura je podobná jako u TFT typů LCD displejů. Spínání každého pixelu je prováděno vlastním tranzistorem (vlastně dvěma - jeden řídí nabíjení a vybíjení kondenzátoru a druhý je jako napěťový stabilizátor kvůli zajištění konstantní velikosti proudu), čímž se zamezí například blikání bodů, které mají svítit během několika po sobě jdoucích cyklů. Současně se zvyšuje průtok proudu a zkracuje doba odezvy. Mezi výhody oproti PMOLED patří vyšší zobrazovací frekvence, ostřejší vykreslení obrazu a nižší spotřeba. Nevýhodou je složitější struktura displeje a tedy i vyšší cena.

Výhody a nevýhody AMOLED v kostce

  • + viditelné z jakéhokoliv úhlu / stejné jako IPS
  • + lepší jas a kontrast / stejné jako IPS
  • + lepší barvy / oproti IPS zobrazuje černou barvu věrohodněji
  • + časová odezva / o něco málo lepší než IPS, v praxi ale nepostřehnutelné
  • - o hodně vyšší cena než TN a IPS
    OLED výroba v současné době vyžaduje velmi nákladné výrobní kroky. Konkrétně výroba podkladu vyžaduje použití polymorfního křemíku a LTPS nosná plocha z amorfního křemíku vyžaduje laserové žíhání. Tato část výrobního procesu AMOLED začíná na procesních nákladech standardního LCD. Spolu s časově náročným a drahým výrobním procesem, nemůže být v současnosti použit na výrobu velkoplošných obrazovek.
  • - životnost / cca 14 000 hodin
  • - nekvalitní modrá barva
    OLED látka používaná k výrobě modrého světla, degraduje podstatně rychleji než látky, které produkují ostatní barvy.
  • - poškození vodou
  • - spotřeba energie
    Zatímco spotřeba energie OLED displeje zobrazujícího převážně černý obrázek bude okolo 40 % spotřeby LCD displeje, u běžných obrázků je to kolem 60–80 %. Nicméně v případě zobrazení dokumentu nebo webové stránky na bílém pozadí může OLED displej spotřebovat až třikrát více energie než odpovídající LCD.

Zdroj WIKIPEDIE.









Diskuze ke článku
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 

2013 © PiDi Soft |  Mapa stránek |  Odkazy