Dune II FREE ON-LINE

Napsáno: 06.02.2013    


Kategorie: PC Hry  -  Strategie





Vraťme se na chvíli do doby, kdy PC s procesorem 386DX byl pekelně rychlý stroj, dokupy s VGA barevnou grafikou se super herním rozlišením 320x240px na 14"monitoru. Kdy se sbíhali kamarádi podívat na tu šílenou show. A poslouchat ódy 16bitového SoundBlasteru z počítačových bedniček. Kdy 2x rychlostní CD-ROM k tomu, byl nepřekonatelný luxus. Vyrostli jsme na základní škole holt v době Didaktiku GAMA nebo M, který již měl dokonce disketovou mechaniku a hra se načítala místo půl hodiny s MC pásky, pouhou minutu. Takže o pár let později, kdy byly již barevné monitory a takové hry jako je tato, to byl učiněný sen.

 

 


Grafika a hudba

Ano v té době se to zdálo jako neuvěřitelný skok, kdy Vás uvítalo hudbou okořeněné, namluvené a plně rozpohybované intro. Do každé mise Vás uváděl Váš animovaný mentat, který Vám představoval nové technické speciality a úkoly. Každá jednotka měla popis a obrázek, vše bylo krásně plynulé a pohyblivé. Ale co si budeme povídat, v dnešní rozmlsané době, je to už pouze nostalgie. A po tehdy báječném rozlišení 320x240px už neštěkne pomalu ani pes.

 

S hudbou je to ale jiné kafe. Plně digitální orchestr se dá poslouchat s velkou chutí i dnes. Atmosféricky vyladěná a čistá hudba, dokonale vždy podbarvovala právě probíhající děj na monitoru. Nenašla se zde ani jedna nelíbivá skladba, nebo taková, která by ve hře neseděla, prostě boží. Kdo měl zvukovku, odnášel si neuvěřitený zážitek. A to nemluvm o originalitě hry..

 

Styl hry

Takže tato hra mě stihla jako absolutní originalita na poli strategií, kde byl implementován realtimový čas a překrásná grafika a animace. Zabírala celých 8MB, což bylo strašně moc při tehdy 80MB Harddiscích. Taky se na ní podílelo tehdy veleúspěšné studio Virgin, společně s WestWoodem v roce 1992. Kloubouk dolů páni průkopníci. Díky absolutnímu nadšení z toho plynoucího, jsem ji taky dohrál, samozřejmě za všechny rody a rovnou´několikrát. V té době snad byly totiž jen plošinovky, Wolf3D a F1.. Odměnou bylo, kromě zábavy při hraní samotném, za každý rod jiné Outro.

 

 

Rody

Kritikové můžou namítnout, že hra zrovna nevychází úplně z původní předlohy Duny od Franka Herberta - Atreidové VS Harkoneni a bitva o planetu Arrakis známou jako Duna a o koření vyskytující se jedině tam. Jsou zde totiž ještě Ordosové, kteří se vzali bůh ví od kud. Taky jsou ve hře nejslabší, sloužící jakoby jen do počtu. Je to vlastně jenom jakýsi národ obchodníků.

 

 

Atreidové

Pocházejí s planety Caladan, což je vodní planeta, proto mají taky modrou barvu. Byly zde u mě nejsilnější a nejoblíbenější. Díky svým speciálním jednotkám Sonic tankům, legendárním Fremenům a Ornikoptérám.

Sonic tanky jsou speciální zvukové tanky, kteří střílejí přesně a na největší dálku a sejmou všechno co stojí v cestě zvukové vlně, jediná nevýhoda byla jejich odolnost, která stála za starou belu. Jejich palebná síla to ale plně vynahrazovala a pokud jich měl člověk více, byla taková řada těchto tanků takřka nepřemožitelná. Jejich přesnost a vlna zvuku celkově byla velká výhoda oproti Rocket luncherům, kteří střílejí rakety, které si lítají jak chtějí, hlavně na kratší vzdálenost. Díky takovýmto odlišnostem v jednotkách, tato hra měla vynikající nepřekonatelnou hratelnost, při které se dalo taktizovat a vymýšlet různé fígle. Sice se u toho člověk trošku zapotil, při tom klikání, ale v té době to člověku ani tak nepřišlo, alespoň bylo všechno pod kontrolou a žádná jednotka nedělal něco co by člověk nechtěl. Označovat více jednotek najednou šlo až ve Warcraftech, kteří přišli zanedlouho na to. Alespoň existovaly zkratky na klávesnici A jako Attack, což při objevení plně eliminovalo pocit nestíhání to všechno uklikat.

 

 

Harkoneni

Tento jak jinak než červený národ pocházející z planety Geidy Prima. Speciální jednotky zde byly Devastator tanky, Sardakauři a Atomové rakety. Devastator tanky byly sice extrémě odolné, ale zase extrémě nepohyblivé a taky neměly dlouhý dostřel, ale za to udělaly pěknou detonaci když se stihli někam doválet. Atomové rakety to ale dokážaly pěkně rozpálit a zničit i půlku základny, ani člověk nemrknul. To pak přišly výčitky na nezasejvování, nebo radost při včasném uložení pozice a možnosti loadovat tak dlouho, dokud raketa atomovky nepadne mimo.. :)

Což v posledním kole, kdy proti Vám stálo celé impérium včetně fialového císaře, který měl atomovky taky, bylo na pořadu co chviličku.

 

 

Ordosové

Tak za tuto rasu jsem hru hrál pouze jednou, i když s nima byla taky sranda. Měli Deviatory, což byly Rocket lunchery, které uměly konvertovat na chvíli jakokoliv jednotku i budovu na zelenou, tedy Ordosovskou barvu. Dále pak měli, tuším, taky již zmíněné Ornikoptéry. S těmi to prorpietami se dalo taky lecos vymýšlet, bohužel ale né vše. Šoky, jako kde zmizel Harvester na koření u nich zažíval člověk taky, protože červ se konvertnout samozřejmě nedal. Ničení písečných červů v této hře bylo totiž dosti o hubu a taky plné napětí. Jestli ho stihnou zničit, nebo jestli misežere hlemýždího Harvestra, nebo se mi podaří ujet s ním na pevnou půdu.. Což mě přivádí k hratelnosti této hry.

 

 

 

Hratelnost

Hratelnost byla u této hry maximální. Nevím jak to, ale takové kouzlo jsem už u žádné strategie nezažil a to jsem jich zkoušel hrát od té doby ještě celkem dost. Třeba Warcraft II, byl už celkem o dost rychlejší a akčnější hlavně po síti to byla taky nepřekonatelná pařba ale to zase Duna tehdy ještě neměla.

Hru člověka proti počítači měla ale nevypiplanější, mazlení se s každou jednotkou zvlášť, úprky, taktizování, lákání jednotek do pastí, počítání políček - jestli tam ten Sonik dostřelí nebo ne, se jinde prostě proti počítači zažít opravdu nedá.

 

 

Umělá inteligence

byla umělá inteligence a mouchy by se samozřejmě našly, ale tyto mouchy dělaly ono nepřekonatelné kouzlo, kdy člověk přišel na nějaký fígl...že Sonic tank není vidět, pokud přijede manuálně na 11 políčko místo automaticky na 10té, kdy začne střílet sám a tím spustí poplach u jednotky na kterou střílí. Díky tomu, jste tak mohli nepozorovaně pomaličku zlikvidovat pár budov a jednotek. Což napomáhalo celkovému taktizování v kterém byla také bohatost sama. Jestli nepřítele odříznout od elektráren, což spomaluje vyrábění jednotek a vypíná radar, nebo zničit Harvestry a přísun peněz, nebo se zaměřit na továrny jednotek samotné.

 

Prostě možností byly celé řady. Které byly ovšem nejlepší, to už přesně nevím a ani bych to asi neprozradil, ať se každý při objevování baví sám. Stejně se to lišilo podle konstrukce kola samotného a v každém bylo za potřebí použít jinou taktiku. Někdy budovat obranu, jindy zase rychle útočit...ach to byly časy.

 

Kdo by snad chtěl zavspomínat nebo nově zahrát, tak jsem našel stránky Duny 2 v novějším hábitu, kde by měla být možnost pařby po netu. Originální oldschool je ke stažení zde. Enjoy :)









Diskuze ke článku
( Celkem: 0 )
Jméno:   
E-mail:   
Vzkaz: 
Aktivní odkaz přidáte takto:
link[http://www.adresa.cz]
Antispam:   
   



 
 
Zatím není vložen žádný komentář.
 
 

2013 © PiDi Soft |  Mapa stránek |  Odkazy